Domov bez chemie a naše přirozené instinkty

Podle čeho si vybíráte toaletní a čistící prostředky?

Pro mě je tou rozhodující a zásadní hodnotou šetrnost k mému tělu respektující zdraví a šetrnost k přírodě, Zemi. Tedy nejlépe nulový obsah chemie. I kdyby byl kupříkladu prací prášek, který mé prádlo napustí syntetickou vůní květin nebo ovoněný toaleťák v akci za korunu, nezaváhám… nekoupím si ho. Tedy šetrnost k mé peněžence to v tomto případě nevyhraje. Oni totiž dopady na zdraví, které to může přinést, se pak náramně prodraží.

Když někdy pozoruji kolemjdoucí nesoucí pod paží balík toaletních papírů, které za sebou zanechávají pachovou stopu chemického rádobyheřmánku, linoucí se v okruhu několika desítek metrů, s podivem si kladu otázku, co asi vede tyto bytosti k tomu macerovat své intimní partie tímto produktem. Jaká je asi jejich motivace? Přiznám barvu – zatím jsem na to nepřišla. Věří opravdu někdo tomu, že chemicky napuštěný toaletní papír s umělým aroma může mít nějakou přidanou hodnotu či dokonce zdravotně příznivý účinek? Věří někdo tomu, že v toaletním papíru je vpečetěn přírodní výtažek z aloe či pár kapek oceánu nebo že se zrodil v broskvovém sadu a nasál do sebe vůni čerstvých plodů?

Toužíme snad své přirozené pižmo přebít drogistickým odérem a skrývat se za nepřirozené pachy před svým intimním partnerem? Možná jsme jediní živočichové na planetě, kteří takto zapuzují svou tělesnou přirozenost pod nánosy svých strachů a nepřijetí sebe sama. Jak pak – takto skrytí – můžeme dát svým tělům šanci rozpoznat toho správného samečka/ tu správnou samičku pro nás? Protějšek, který nám voní? Skrze vlastní zkušenost jsem v životě dospěla k tomu, že čichová kompatibilita je opravdu důležitá pro výběr partnera. Přírodu zkrátka neošálím 🙂 ! A proč bych to taky měla chtít?

Co obsahují hygienické, prací a čistící prostředky z běžné obchodní sítě a jak působí na lidské zdraví?

Chemie, kterou aplikujeme na tak citlivá místa, jako je konečník (vyústění střev!), pohlavní a vylučovací orgány, se může znatelně odrazit na našem zdraví. Hygienické potřeby jako jsou toaletní papíry, vložky či tampóny procházejí procesem bělení a obsahují v sobě chlór a jeho sloučeniny (dioxiny, polychlorované bifenyly – PCB), které jsou pro tělo toxické a mají prokazatelně karcinogenní účinky, způsobují hormonální poruchy, narušují imunitní systém, snižují plodnost a poškozují plod. Tyto látky nám pronikají kůží do krevního oběhu, lymfatického systému a tím ovlivňují i vnitřní orgány jako například slezinu a játra. Kromě metabolických pochodů umí ovlivnit i genetiku.

Nebezpečnou a velmi toxickou látkou v běleném toaletním papíru je Bisfenol A (BPA), který narušuje funkci hormonů. Výzkumy prokázaly souvislost mezi touto látkou a tak vážnými onemocněními, jako je např. rakovina prsu u žen nebo rakovina varlat a prostaty u mužů.

Další lahůdkou obsaženou v toaletním papíru je formaldehyd – látka s karcinogenními a mutageními účinky.

Z čehopak jsou vyráběna umělá barviva a parfémy? Asi by se nám nelíbilo, že náš zadeček přichází do styku s ropou.

Parfemované a barvené toaletní papíry s sebou pochopitelně nesou rizika ještě vyšší a přinejměnším si jejich používáním zaděláváme na kvasinkové infekce a alergické reakce.

Navíc umělé vůně a přísady otupují naše čichové buňky, smysly a instinkty, které nám napovídají, co je pro nás dobré, čemu se vyhnout – je to náš kompas na cestě životem a na cestě k sobě. Když necítíme, co je pro nás dobré, necháme se zmítat vnějšími vlivy a vzdalujeme se své podstatě a tím i své radosti.

Bělené tampóny s těmito látkami si ženy zavádějí k citlivým orgánům svého ženství a plodnosti. Na jednu stranu se žena při menstruaci očišťuje, na druhou pak do sebe zavádí silně toxické látky včetně těch karcinogenních. Skrze tampóny ženám do dělohy pronikají i pecticidy z použité bavlny – velká část bavlny je navíc GMO. Na to nás reklamy v televizi neupozorní, že? Začíná být veřejným tajemstvím, že zvýšený výskyt karcinomů děložního čípku má souvislost s používáním těchto hygienických potřeb. Nemluvě o dalších projevech na zdraví, které mohou vést až k jeho vážnému poškození v důsledku toho, že uvolňované chemické látky z tampónů pronikají do krevního oběhu (syndrom toxického šoku).

Stojí nám to zdánlivé pohodlí za to? Díky tampónům můžeme i v období své menstruace být aktivní, sportovat, plavat v bazénu, být výkonné v práci. Není to spíš další krok od ženské přirozenosti, útěk od naslouchání sama sobě v období menstruace?

Při styku všech těchto hygienických potřeb s tělem dochází k mechanickému dráždění jemné kůže a sliznic v našich intimních oblastech. Vezmeme-li si, že s těmito látkami přicházíme do styku každý den několikrát, hmm… Čím pak asi může být zapříčiněn zvýšený nárůst onemocnění konečníku, děložního čípku či infekce močových cest v posledních letech?

Prací a čístící prostředky v běžné obchodní síti obsahují optické zjasňovače, fosfáty, chlór, fomaldehyd, glycerin, GMO, umělá barviva, konzervanty a parfemaci, na což může lidská kůže reagovat alergií – v tom lepším případě. Dá tím najevo, že pro ní není něco v pořádku. Na oděvech a jiných praných textiliích zůstávají zbytky čistících prostředků. Kůže člověka, který tyto produkty používá dlouhodobě, do sebe absorbuje kvanta chemikálií, které se v těle ukládají. Při kontaktu s tělem, kterému se nevyhneme, je tedy důležité, aby se jednalo o látky, které na nás nemají nepříznivý zdravotní vliv.

Některé léčebné metody jsou založeny na tom, že skrze kůži můžeme do organizmu přijmout mnoho prospěšných látek a tím se uzdravovat. Kůže je jedním z našich detoxikačních orgánů. Co pak tedy, když je tomu naopak a skrze ní přijímáme denně látky, které tělo otravují?

A ještě jedna otázka… zamýšlíme se občas nad tím, jak obrovské množství splašků, které produkují domácnosti, putuje do vodstev a co tam způsobují? I to se v koloběhu přírody a civilizace nějakým způsobem vrací zpátky k nám…

Ekologicky a zdravotně šetrné prostředky

Jak se vyznat v tom, co kupujeme?

Jsou vyráběné na rostlinné či minerální bázi. Neobsahují složky z ropy. Nezatěžují vodstvo. Jsou rychle a biologicky rozložitelné. Jsou vhodné i pro citlivou pokožku, nezpůsobují alergie. Netestují se na zvířatech. Obaly jsou recyklovatelné a tím nepřispívají k produkci nadměrného odpadu na planetě. Silná syntetická a dráždivá parfemace bývá vynechána a nahrazena například esenciálními oleji. Vyrábí je ekologický výrobce – tedy nejedná se pouze o marketingový produkt běžného výrobce spotřebního zboží, který profituje na tom, že zájem o eko výrobky roste a aby nebyl tak úplně pozadu, uvede na trh výrobek se sličným ekonázvem… při hlubším průzkumu složení se nám však protočí panenky (nemluvě o některých výrobcích tzv. „zdravé stravy“).

Pozor na označení výrobku „na přírodní bázi“ – v tomto případě nemáme vyhráno a vybírejme dál, protože toto označení může znamenat, že se při výrobě vycházelo z přírodního produktu, ovšem zybtek výrobku byl zpracováván synteticky kdesi v laboratoři.

Místo bělených vložek a tampónů používám vložky textilní či ze 100% bio bavlny nebělené chlórem (např. značka Organic) nebo menstruační houbičku, občas kalíšek. I při používání tampónů z bio bavlny platí doporučení měnit je nejdéle každé 3 hodiny.

Místo vlhčených ubrousků se syntetickou parfemací např. při podplenkové péči můžeme použít malinko mycího přírodního balzámu (např. značky Nobilis) na navlhčený papírový kapesníček, nechat chvilinku působit a vlhkým papírovým kapesníčkem pak setřeme.

Na úklid můžeme používat utěrky z biobavlny či bambusu namísto těch z nerozložitelných plastů.

Osvědčeným pracím prostředkem jsou například mýdlové ořechy. Máme-li prádlo více znečištěné, pomůžeme si žlučovým mýdlem, které odstraňuje skvrny od jídla, oleje, trávy, krve, make-upu, inkoustu.

Při praní bílého prádla přidáváme šetrný bělící prostředek na bázi kyslíku (zároveň antimikrobiální činidlo) místo prostředku s optickým rozjasňovačem. Je však třeba prát min. při teplotě 40 °C.

Namísto aviváží použijeme máchadlo, které rozpustí sražené zbytky pracího prostředku a společně s vodou je vyplaví. Taktéž neutralizuje pH prádla a tím prospěje pokožce, i té citlivější.

Univerzálním ekologickým čističem je jedlá soda.

Je jemně abrazivní – jemnost částeček se u výrobců liší. Nevzniká tím však nebezpečí poškrábání povrchů. Je mírně zásaditá a rozpouští i mastné nečistoty. Umí též pohlcovat pachy. Kde najde své využití?

V koupelně – nejlépe přidat trochu octa (pomůže nám s vodním kamenem, účinný na očistu vodovodních baterií, perlátorů) a vytvořit tak pastu – čistí vany, sprchové kouty, dřezy, dlaždice,

v pračce – přidá-li se do praní (cca 1/2 hrnku), odstraňuje pachy, zatuchlý odér pračky a pomáhá rozpouštět nečistoty,

v kuchyni – odstraňuje pachy z lednice (soda plus vlhký hadřík, poté vytřeme do sucha), myčky, plastových součástí a nástrojů, odpadkových nádob i odpadů (nasypeme pár lžic sody do odpadu a zalijeme teplým octem). Čistí troubu (soda + trochu octa), nádobí včetně přismahlého (pasta ze sody + teplé vody, nepoužívat na hliník a teflon), kávovary, termosky (soda + teplá voda),

při dalším úklidu – odstraňuje pachy z koberců a čalouněných povrchů, potahů sedadel v autě – poprášit sodou, nechat půl hodinky, vysát, olejové skvrny zasypat, vydrhnout a vykartáčovat,

u popelníků – na dno popelníku nasypeme trochu sody, která neutralizuje vajglový zápach,

čistí dětské i zvířecí hračky – pár lžic sody rozmíchané s vodou (4lž na 1l) poslouží jako roztok k omytí, textilní hračky poprášíme sodou a po chvíli vytřepeme a vykartáčujeme,

při očistě sportovního náčiní, zvířecích pelíšků a jejich pachů (viz koberce), kočičích toalet, plastového zahradního nábytku, nafukovacích bazénů, malířských štětců, grilů.

Hasí menší požárky a můžeme si s ní mýt i ruce.

Citrónová šťáva pomůže odstranit korozi – malé červenohnědé skvrnky třeba v koupelně.

Čteme-li na toaletním papíru, že je recykovatelný, neznamená to ještě, že není bělený. Je-li bílý, prošel procesem bělení. Lépe si koupit Harmasan či jiný tmavý recyklovaný papír než si dřít zadnici jedy. Chceme-li svému zadečku dopřát lepší zdravý komfort, pořídíme si toaletní papír značky Bambex (s obsahem bambusu). Je poněkud nákladnější, ale je to otázka priorit. Ideální variantou je voda – jde o zvyk a bidety ho jistě usnadní. Můžeme používat i textilie či listy stromů… jehličí nedoporučuji :).

Beru-li si s sebou na cestu láhev na pití vody, je vždy skleněná (koupím si např. rajčatovou šťávu ve skle a slouží mi pak i na vodu nebo uskladnění potravin, na dno láhve si mohu třeba nalepit samolepku s Květem života, která bude vodu harmonizovat nebo si do láhve vložit nějaký minerál – růženín, křišťál, šungit…). Olizovat bifenyly z plastových láhví a narušovat si tak svůj hormonální a imunitní systém mi přijde zbytečné až morbidní :). Jak je poznám?

Sleduji na obalech výrobků (černý) trojúhelníček. Vyskytuje-li se v něm číslo 7, výrobek bez váhání vrátím do regálu a vyhnu se mu obloukem. Ony i ostatní číslice v něm nejsou žádná hitparáda, ale sedmička je extra kalibr. Naopak přátelštější můžeme být s produkty, kde najdeme označení BPA (bisfenol) free.

Kromě povědomí o obsažených látkách může být jednoduše dostupným vodítkem i ekoznačení:

„Ekologicky šetrný výrobek“ – certifikovaná česká značka, u které se posuzují výše zmíněná kritéria.

Nebo:

EU Ecolabel – ochranná známka pro produkty, které jsou schvalovány dle náročných kritérií v rámci Evropské unie.

Jaké značky mám vyzkoušené?

Za poslední roky jsem vyzkoušela mnoho značek ekovýrobků. Z těch jsem si vybrala pro sebe to nej, k čemuž se vracím. Jaké to jsou? Dobrou zkušenost mám s:

Yellow & Blue (český výrobce – osvědčil se mi gel z mýdlových ořechů, jedlá soda, přípravky na nádobí, Puer – čistí odpady, pračky, myčky, toalety, bělí prádlo a odstraňuje z něj skvrny – bez optických zjasňovačů – vhodný i na namáčení), Sonnet (osvědčil se mi prací prášek či tekutý písek), Ecover (od nich používám už jen přípravky na nádobí), Feel Eco, Nordic EcoClean s obsahem éterických olejů (prostředky na nádobí, čistič oken, univerzální čistící prostředek, kuchyňský čistič). Některé jsou dostupné už i v sítích DM. Včetně značky Frosch, která sice není úplně eko, ale je to takový mezistupeň mezi echt chemkou a eko výrobky a je k dostání i v Makru. Prodejny se zdravou výživou, kde najdeme i eko-produkty pro domácnost jsou dnes už snad v každém větším městě. Anebo strejda google či přátelé nám pomohou najít ten správný e-shop, který nám vybrané zboží zašle.

K velké změně vede mnohdy spousta malých krůčků. A každý se počítá. Každý tvoří mozaiku… nového života. Tak ať se nám krásně žije na této nádherné planetě. Mám pocit, že velké změny je fakt třeba. A my – každý z nás – jsme také tím malým krůčkem, který se v té obrovské planetární mozaice počítá.