Jak se opalovat bezpečně

Sluneční paprsky se s nastupujícím jarem množí na obloze i v duši a já si po loňské zimě připomínám, jak chytání bronzu nenechat náhodě.

Vzpomínám si totiž na svou vypečenou zkušenost loni na kanárském ostrově La Palma. Zatímco při své poslední návštěvě ostrova v lednu jsem bydlela pár metrů od oceánu a většinu dní trávila jen v tílku bez rukávů, loni v únoru jsem drkotala zubama v chladnější části ostrova. Únor je tu nejchladnější měsíc v roce. Ve vesničce, kde jsem žila, duly silné větry z hor, někdy jsem v noci měla pocit, že mi vítr odnese střechu nad hlavou. Ráno tu bývalo 5 st. Celsia a já vyhlížela každý sluneční paprsek, který mě zahřeje.

O to větší překvapení pak bylo, když jsem si koncem února na víkend zajela na jih ostrova, k sopkám. Už cestou jsem v kostech zaznamenala jarně-letní pocit a během dne mi to slunce potvrdilo, když mi pražilo do ramen. Nic netušíc a tetelíc se teplem jsem se mu vystavovala a blažený pocit mnou prostupoval. Při druhé desítce kilometrů už jsem byla jak se patří prohřátá a na zbytek cesty jsem si stopla rychlejší povoz.

Polední slunce nad sopkami bylo opravdu velmi výživné.

Skryla jsem se do chládku lesa a odpočívajíc pozorovala jsem sopky z bezpečné vzdálenosti.

Když jsem nabrala sílu, vypravila jsem se přímo k nim a pak i na ně. Výhled na Atlantský oceán mě chladil, a tak jsem si neuvědomila, že má pleť není tomuto prudkému výkyvu teplot a povětrnostních podmínek zvyklá a na něj připravená.

Líce mě začaly nápadně hřát a já nevěděla, jestli jsem se tak rozhicovala pohybem – šplháním na sopku – nebo má kůže už křičí na poplach.

Před výletem jsem se namazala a s sebou vzala i malinový olej – kdyby náhodou. Náhoda se naplnila, ale malinový olej na to byl krátký. Teplota se na víkend usídlila u třicítky, a to jsem vážně nečekala. Kanárská zima dala jasně na srozuměnou, že své žezlo postupuje jaru. Horký vítr ze Sahary to zpečetil a holka z Čech, která si užila tu zimu i pár týdnů v Čechách s teplotami kolem -15ti už opravdu nevěděla, čí je – transevropský saunový efekt 🙂 Teplotní rozdíly přes 40 stupňů pro tělo byla velká výzva. Má pleť na to reagovala makovou červení nebývalé intenzity.

Opalovací prostředky s chemickými filtry z běžné obchodní sítě už dávno nepoužívám. Obvykle mi postačí kokosový olej – má pleť běžně reaguje na slunce dobře, opaluji se spíš do hněda. A tak jsem saharské slunce (kdo by ho čekal v Evropě, že 🙂 ) zkrátka podcenila. A znovu se proto vrátila k cenným radám ohledně opalování…

Po zimě naše kůže obsahuje méně pigmentu a proto bychom ji měli začít postupně navykat na sluneční paprsky.

V období před opalovací sezónou se hodí připravit se navýšením příjmu beta-karotenu (provitaminu A, nejznámějšího karotenoidu), který nám pomůže regenerovat buňky a chránit je před volnými radikály a následky UV záření. Karoten podpoří i tvorbu kožního barviva melaninu, který může za zdravou barvou opálení. Lépe než užívat ve formě tabletek, jejichž účinnost (a někdy i bezpečnost – zvláště pak v případě těch syntetických) je diskutabilní, zvýšíme příjem v potravě, ve které se karotenoidy vyskytují: v žlutooranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině – v mrkvi, rajčatech, paprikách, brokolici, hrášku, špenátu, kapustě, petrželi, řeřiše, meruňkách, nektarinkách, broskvích, mangu… V případě nadměrného užívání pilulek – tedy předávkování může dojít k usazování těchto látek v těle a tím k nepřirozeném zbarvení do oranžova. V horších případech i k poškození jater. Všeho s mírou… a s přírodou!

Vím, že vycházet na přímé sluníčko na delší dobu (nejen) v subtropech mezi 11. a 15. hodinou je na vlastní riziko. Proto jižní národy tento čas tráví odpočinkem v přítmí – siestou. Ach já nenasytná turistka, která chtěla nasát dlouho nespatřené slunce v plné parádě a do všech zákoutí svého zimou zkřehlého těla. Prostě: polední saharské slunce nad sopkami – holka, nejsi z azbestu!

Sluníčko si zpočátku dávkujeme a vystavujeme se mu po chvilkách. Indiánského odstínu, po kterém toužíme, lépe dosáhneme pozvolným přibarvováním 🙂 nežli tím, že vše strhneme najednou v rekordně krátkém čase. Neboli… vrstvíme a vrstvy promazáváme :).

Tedy je záhodno vzít v úvahu nejen destinaci a její specifika a teplotní tendence, ale i specifika své pleti – tzv. fototyp. A dle něj pečlivě a střízlivě vybírat odpovídající opalovací přípravek. V současné době je na trhu již dostatek přírodních opalovacích krémů. Ty chemické zvučných značek opravdu nepoužívám. Tím bych se sice ochránila před spálením a UV zářením, ale svému zdraví bych – díky obsaženým chemickým látkám – jinak příliš neprospěla.

Přírodní kosmetika používá především filtry minerální, které nepronikají kůží do hloubi organismu. Pokud tušíme, že své tělo vystavíme slunci i polednímu či naše pokožka reaguje na slunce přecitlivěle, neostýcháme se pořídit si ochranné faktory i kolem 50ky. Díky vyšším faktorům můžeme prodloužit dobu pobytu na slunci se zvýšenou ochranou. Kupujeme-li si přírodní opalovací krém, sledujeme též, zda-li obsahuje nejen UVB, ale i UVA ochranu. UV záření je elektromagnetické vlnění schopné štěpit molekuly DNA (což může vést k nepřirozenému buněčnému bujení a vzniku melanomu). UV faktor uvedený na kosmetickém přípravku vypovídá o míře absorpce UV záření. SPF vyjadřuje násobek doby, která je bezpečná pro pobyt na slunci. Tato doba je pro nenamazanou pokožku fototypu II a III v našem podnebném pásmu cca 5-10 minut. Po ošetření přípravkem s SPF 20 je tedy prodloužena na 20 x 10 minut tj. 200 minut.

Děti si zaslouží zvýšenou pozornost při výběru a aplikaci ochranných prostředků – jejich pokožka je velmi citlivá, tedy citlivější než fototyp I. Malinké děti do jednoho roku by přímému silnému slunci neměly být vystaveny vůbec, děti do 3 let minimálně.

Ochranné přípravky na opalování aplikujeme již 30 minut před pobytem na slunci a ne až ve chvíli, kdy cítíme na skráních podezřelé pálení či pach spálené kůže. A už vůbec se neostýcháme nanést je v dostačující vrstvě.

Oddáme-li se chladivé koupeli, ochranné prostředky nanášíme poté znovu. Taktéž činíme, když místo koupele nás svlaží vlastní hojný pot při sportu či turistice.

Ochranné prostředky aplikujeme pečlivěji na citlivá místa s jemnou kůží – s opatrností v oční oblasti a nezapomeneme ni na rty. Rty sežehnuté sluncem mají sice sami o sobě červený nádech – tedy můžeme si cenit přírodního permanentního make-upu, ale pamatujme na to, že se spálenými rty náš požitek z líbání může být zastřen. Tak proč si ho zbytečně odpírat, že?

OLEJE, které nám mohou pomoci při péči o prosluněnou pokožku (zabraňují odpařování vlhkosti z pleti, chrání ji před vysušováním, působí antioxidačně – eliminují volné radikály, které při slunění vznikají… je však třeba je nanášet opakovaně):

(Na úvod je třeba zmínit, že dle výzkumů rostlinné oleje – ač mají nesporný pozitivní význam při péči o pokožku při slunění – nemusejí být 100% účinnými filtry proti UV záření, zvláště pak nanášíme-li je v tenké vrstvě, která se rychle vstřebá. Je-li tedy pokožka déle vystavena prudkému slunci, je bezpečnější zvolit propracovanějí přírodní opalovací prostředky – setkala jsem se s nimi např. u značek Diochi, Cannaderm, Lavera, Alverde v DM drogériích).

kokosový olej je vhodné používat před i po slunění, na pokožku i na vlasy. Používá se do opalovacích krémů, hydratuje, regeneruje pokožku a zklidňuje ji při podráždění. Sám o sobě nemá tak vysoký faktor (2-8), ideálně ho kombinujeme s malinovým olejem, který má vyšší SPF. Kokosový olej můžeme použít i jako odličovač, který zvládne dokonce i líčidla a naši pleť nevysuší jako některé odličovače s obsahem alkoholu.

Malinový olej obsahuje vysoký obsah vitamínů E a A – má tedy antioxidační kvality. Dále v něm najdeme mimořádně vysoký obsah omega 3 a omega 6 mastných kyselin, celkově obsahuje až 83 % esenciálních mastných kyselin. Je výborný do opalovacích krémů, protože poskytuje vysokou sluneční ochranu. Má vynikající protizánětlivé účinky. Uvádí se, že SPF malinového oleje je 20-50. Navíc! jako jeden z mála chrání před UVA i UVB zářením.

Olej z mrkvových semen – pro svůj bohatý obsah beta-karotenu, vitamínů A, B, C, D a E je tento olej vynikající pro použití v opalovacích krémech. Karotenoidy chrání před UV poškozením a volnými radikály. Vyživuje zralou a unavenou pleť, pomáhá zklidnit poškozenou, podrážděnou a problémovou kůži. Napomáhá pružnosti pokožky a regeneraci kožních buněk. Užívá se též na vlasy. Přidáváme jej do základového oleje. SPF se uvádí 30-40.

Olej z pšeničných klíčků je plný vitamínů (E, B, K) a minerálů – působí také jako ochrana před volnými radikály. SPF kolem 20.

Olej z rakytníku řešetlákového používám velmi ráda a velmi často – do krémů, obličejových olejů, které si míchám. Má výrazné hojivé účinky, hodí se tedy k hojení popálenin, ale i ekzémů a jiných onemocnění kůže. Obsahuje velké množství vitamínů – je to nejbohatší přírodní zdroj vitaminu A, obsahuje též vitamin E, provitamin D, vitamin K1, z minerálů hořčík, vápník a zinek.

Další oleje, které pečují o suchou pokožku:

avokádový – má výrazně regenerační účinky. Obsahuje velké množství vitamínů A, B, E, D. Přidává se jako součást olejů, ne jako základový olej. Zanechává pokožku vláčnou a hebkou. Prospívá přecitlivělé pokožce. SPF 4-15.

Makadamiový olej – ráda ho používám do pleťových krémů i obličejových olejů. Má zvláčňující vlastnosti, podpoří pružnost naší pokožky. Prospívá i pleti suché a stárnoucí. Obsahuje velké množství omega-7. SPF 6.

Olivový olej zvláčňuje a chrání suchou pokožku, je zdrojem omega-3 mastných kyselin. SPF se uvádí 2-8

Jojobový olej je vlastně tekutým voskem, který zvyšuje odolnost pokožky, regeneruje, působí proti vráskám, zvláčňuje kůži. Ráda ho používám i na vlasy (vtírám do vlhkých vlasů), které jsou po něm lesklejší. SPF 4

Mandlový olej chrání, zklidňuje, regeneruje, velmi dobře se vstřebává. Je bohatý na vitamín E a nenansycené mastné kyseliny (omega 6). Velmi dobře ho snáší všechny typy pleti. SPF 5

Prospěšná jsou také ROSTLINNÁ MÁSLA:

bambucké – rostlinný tuk Karité se získává z plodů – ořechů tropického stromu máslovníku rostoucího v Africe.  Je bohatý na vitamíny – především provitamin A, E, F, minerály, nenasycené mastné kyseliny, fytosteroly, allantoin. Pěstí pokožku, vyživuje, zvláčňuje ji, hydratuje (skvělé po opalování), zklidňuje, regeneruje, zjemňuje, chrání buňky před oxidačním stresem, účinky volných radikálů a nepříznivými vlivy prosředí. Urychluje hojení (drobé ranky, popáleniny, rozpraskaná kůže, ekzémy, dermatitidu, opruzeniny, po holení, po hmyzím kousnutí), pomáhá vyhlazovat jizvy a strie a má protizánětlivé účinky.  Díky kolagenu, který umí v pokožce aktivovat, zamezuje tvorbě vrásek a projevům stárnutí. Prospívá hlavně pokožce citlivé a suché, ale i ekzematické a alergické, pro pokožku mastnou nemusí být ideální. Můžeme ho použít samostatně jako krém na pleť, celé tělo i na vlasy nebo v kombinaci s oleji a esenciálními oleji. Rozpouští se při teplotě těla a báječně se vstřebává. Uvádí se, že bambucké máslo má SPF 3-6. – máslovníku afrického (strom karité nebo také shea) a proto oplývá jemnou ořechovou vůní.

Kakaové máslo – díky vábivé čokoládové vůni bych se do něj mnohdy nejraději zakousla. Však ho také s oblibou používám i v kuchyni. Má milovaná součást pečujících balzámů, kterými si maceruji obličej. Umí pleť regenerovat, zklidňovat, hojit i poškozenou kůži, podporuje její elasticitu. Po pravidelném užívání zůstává pleť sametově hebká a vyživená. SPF 3-4

Dále pak:

vitamín E – je nejvýznamnějším antioxidantem. Ochraňuje tělo před působením škodlivých radikálů. Je obzvláště vhodný pro pleť suchou, zralou, stárnoucí. Pomáhá chránit před UV zářením a je velmi doporučován i po opalování. Hluboce hydratuje, chrání před nepříznivými vlivy a zabraňuje tvorbě vrásek. Při použití v přírodní kosmetice pomáhá chránit oleje a másla před žluknutím, prodlužuje jejich životnost.

Aloe vera – výrazně pokožku zklidňuje, tiší a hojí i popáleniny.

Z ESENCIÁLNÍCH OLEJŮ, které přidáváme do ochranných přípravků, je to především esenciální olej levandule. Silně regeneruje a tiší, zklidňuje, hojí i spálenou kůži, navíc má analgetický účinek. Mohou ji používat i těhotné ženy a děti. Dalším je heřmánek pro své hojivé, protizánětlivé a analgetické účinky. Máta zchladí po opalování.

Tyto ingredience můžeme spolu navzájem kombinovat – intuice napoví a zdravý rozum doplní, zkušenost prověří :).

Vytvoříme si tak vlastní směs, u které víme, co obsahuje. Běžně své směsi používám u nás v Čechách a už mnoho let je to pro mě dostačující.

A co mi nakonec pomohlo nejvíce loni na La Palmě? Kokosák nosím často při sobě – je to můj favorit v kuchyni, v péči o tělo i vlasy. Tedy uplatnil se i zde. Ovšem největší účinek jsem pozorovala u čerstvě utrženého listu aloe vera, kterým jsem si několikrát denně potírala celý obličej. Aloe vera je na spáleniny bezkonkurenční. Už ale vím, že příště ho raději použiju jako doplněk sebepéče než jako hasicí přístroj.

Jaro je tu… nechme se hladit slunečními paprsky… bezpečně .)